GLOSA Až to jednou ti „probuzení“ přepálí…

Nezdá se vám, že je nutné bourat sochy historických osobností proto, že zastávaly před stovkami let jiné než dnešní pokrokářské názory? Tušíte, že když je za nejkrásnější slečnu v zemi vyhlášena transgender žena, neřídila se porota soutěže zrovna standardními kritérii na miss? Není vám příjemný tlak na to, aby se starému pojmu manželství vnucoval nový význam? Pak jste asi málo probuzení, málo pokrokoví, málo „woke“.

Žijeme v časech, které lze z pohledu dějin světa i z hlediska dějin Evropy označit za nejsvobodnější a nejliberálnější. Sociologové a historici by vám dokázali říct, které všechny faktory nás k tomu dovedly. Určitě v tom hrály roli převratné události 20. století včetně dvou strašných válek, které naučily lidi přemýšlet trochu jinak. Určitě v tom hrála roli i zkušenost s totalitními režimy. Co ovšem považuji za jisté je to, že možnost takto svobodného stavu společnosti musela být nějak obsažena v jádru západní civilizace. Dnešní liberální náhledy na svět a život, dnešní jinak nevídaná míra tolerance vůči čemukoliv ve společenském dění, co není v rozporu se zákonem, to sem nespadlo z nebe a nebylo to ani importováno z nějakého báječného orientálního nebo jakéhokoliv jiného ideového balíčku. Dnešní Evropané (a Američané) jsou v tomto směru pravými dědici své civilizace, sklízí teď plody toho, co v ní bylo nějak, i když třeba implicitně, obsaženo. Myslím, že to do značné míry stojí na respektu k individualitě a k hodnotě každého jednoho člověka. Ten ve velké části jiných ideových okruhů nenajdete.

A teď se najednou snažíme tuto zděděnou míru svobody a liberalismu napnout až do absurdna tak, abychom popřeli své kořeny. Chceme být tak strašně moc liberální, že musíme všechno staré šmahem označit za špatné, přežité a zpátečnické. A tak musíme třeba i pojmům manžel, manželka a manželství dát nový obsah. Jako by nebylo jednodušší a hlavně přirozenější třeba vymyslet pro nové formy vztahů nové pojmenování, když, a to chci zdůraznit, neupíráme stejnopohlavním párům právo na obsahovou rovnost s manželstvím. Ne, v tuhle chvíli je prostě z pohledu těch nejvíce „pokrokových“ lidí nutné předefinovat staré pojmy, protože – no prostě proto. Je přece daleko víc sexy revolučně popírat myšlenky starších generací, než si dát tu práci a najít řešení bez zbytečných sporů.

Když napínáme strunu donekonečna, praskne. Až to napínání tahle woke parta jednou přepálí, stane se, že se dosud mlčící „konzervativní“ většina buď z trucu, nebo z obavy přitulí k nějaké pevné ruce. A buďme si jistí, že takovou pevnou ruku na trhu politických nabídek spolehlivě někdo poskytne. To pak už ale nebude ani trochu legrace. Pro woke lidi, ale ani pro nás normální konzervativní demokraty.

Martin Major,

poslanec PČR