ANKETA Mají veřejné dopravní stavby přednost před soukromým vlastnictvím?

Radnice připravují projekty dopravní infrastruktury a často přitom narážejí na problémy vlastnických vztahů. Stává se, že někteří majitelé nechtějí prodat pozemek, který je přitom nutný pro některou důležitou komunikaci nebo třeba cyklostezku. V Prostějově už radnice přistupuje k tzv. vyvlastňování.  

Anketní otázka zní: Radnice v sousedním Prostějově avizovala, že bude v případě nutnosti v souvislosti s budováním dopravní infrastruktury přistupovat i k vyvlastňování pozemků. Souhlasil byste s využitím tohoto nástroje, kdyby vlastníci pozemků v Olomouci dlouhodobě blokovali nějakou důležitou dopravní stavbu?

Tomáš Pejpek, náměstek primátora, ProOlomouc: Úlohou města je i budovat infrastrukturu. Má to dělat plánovitě, předvídatelně, transparentně. Důležitá infrastruktura (páteřní dopravní trasy a sítě) je územním plánem, tedy rozhodnutím samosprávy, označena za veřejně prospěšné stavby. Pozemky pro takové stavby lze vyvlastnit, předtím se ale samospráva musí pokusit se na jejich výkupu s majiteli dohodnout. Pokud úsilí o dohodu selže, je podle mého názoru povinností samosprávy pozemky pro veřejně prospěšnou stavbu vyvlastnit a důležitou infrastrukturu realizovat.

Jan Holpuch, zastupitel, SPOLU/ODS: Soukromé vlastnictví je jedna ze svobod garantovaných ústavou a jeho ochrana patří k zásadním pilířům polistopadové demokracie. Vyvlastnění ve veřejném zájmu je definováno zákonem, včetně podmínek, kdy přichází v úvahu. Osobně ho vnímám jako krajní prostředek, dovedu si ho představit jako nástroj, který umožňuje společnosti bránit se spekulacím nebo vydírání. Je to ale něco, čím by se mělo velice, velice šetřit.

Petr Daněk, STAN a Zelení: Podstatné je mít kvalitní územní plán, a to jak z hlediska urbanismu nebo dopravní infrastruktury, tak z hlediska práva. Už v územním plánu se stanovuje, jak důležitá je dopravní infrastruktura pro společnost. Samotný proces vyvlastnění je poměrně složitý a je přesně stanoven zákonem. Majitelé pozemků jsou dostatečně chráněni proti případné zlovůli úřadů. Vyvlastňuje se zkrátka pouze v případě, kdy není jiná možnost. Olomouc se s problémem pozemků často potýká například při výstavbě bezpečné infrastruktury pro chodce a cyklisty - dochází k průtahům až desítek let, kdy obyvatelé musí čekat na vypořádání komplikovaných majetkoprávních vztahů.

Martin Major, poslanec, ODS: Vyjděme z toho, co se učí ve škole každý právník. Institut vyvlastnění je ultima ratio, tedy posledním možným prostředkem, který se uplatní ve chvíli, kdy se stal veřejný zájem neslučitelný se soukromými právy. Je třeba s ním zacházet velmi opatrně, protože zasahuje do fundamentálních práv jednotlivců, jeho použití musí proto politik pečlivě zvážit a zdůvodnit a nalézt rovnováhu mezi potřebami společnosti a zachováním individuálních svobod. V konečné fázi pak rozhoduje soud. V konkrétní situaci bych jej využil jen v případě, kdyby šlo o opravdu zásadní stavbu, například o dálnici nebo tramvajovou trať. Bez bližších informací nedokážu posoudit případ cyklostezky, který nyní řeší v Prostějově, nakolik je důležitá, zda třeba nebylo možné vést stavbu jinudy a zda se tedy jedná o skutečně jediné možné řešení.