Zakladatel Divadla Za hradbami Jiří Nebenführ: Věřím v autorské divadlo

Původem Brňák a bývalý herec Moravského divadla Jiří Nebenführ nalezl prostor mezi velkou scénou Moravského divadla a dvěma malými studiovými scénami, a založil v Olomouci Divadlo Za Hradbami. Kam směřuje?

Když sleduji z povzdálí různá města, vychází mi Olomouc ve srovnání třeba s Brnem na množství, ale i kvalitu divadel o něco chudší. Čím to je?
Kdysi v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy existoval jakýsi boom studiových divadel, i Olomouc měla dalších pět studiových scén. Převážně za vším stál Pavel Dostál. Vzhledem k tomu, že jsem Brňák, jsem ty informace získal, až když jsem ve svém ArtUm centru pořádal vzpomínkový večer k desátému výročí jeho úmrtí. Přijeli skoro všichni jeho žijící spolupracovníci, i Hana Maciuchová. Slíbil jsem tehdy, že chci pokračovat v jeho odkazu, a že vybuduju studiovou scénu, která do Olomouce patří. Momentálně je zde jedno velké profesionální divadlo, a pak dvě studiové scény, Tramtárie a Divadlo Na cucky. Obě tyto scény vznikly před určitým časem na popud studentů divadelní vědy. A tato tradice tu asi je, viz třeba Studio Hořící žirafy, které zakládal David Drábek s Darkem Králem. Už tehdy spolupracovali s umělci z Moravského divadla. Já jsem se rozhodl, že chci navázat na podobnou spolupráci a využít prostor, který je mezi Moravským divadlem a těmi dvěma studiovými scénami. Ten prostor je totiž poměrně veliký. Divadlo Za hradbami bude profesionální studiová scéna.

V jakou scénu se chce toto divadlo vyprofilovat?
Nemyslím si, že bychom se měli jako divadlo nějak výrazně profilovat. Chceme jen využít prostor pro malou profiscénu, která Moravskému divadlu chybí. Zatím žádná oficiální spolupráce s Moravským divadlem nebyla rozjednána, a ani nevím, jestli vedení o tuto spolupráci stojí. Ale vím, že o spolupráci stojí herci, pěvci a tanečníci a proto bych jim ten prostor rád dal. Chtěli bychom se zaměřit na repertoár pro mládež, ale nejen školky a první stupeň, ale i sna starší děti a na střední školy – těm se divadlo obecně málo věnuje. Chtěli bychom nabídnout činohru, operu i operetu v malé formě, ale i balet, abychom repertoárově vyvážili program malé scény. Věková hranice našich abonentů není omezená.

Na jakých představenách ted pracujete?
Vzhledem k působení hudeb ně dramatického studia při Moravském divadle Olomouc Václava Málka v našich prostorách máme už teď na repertoáru kompletní seznam představení pro předplatné pro mládež. Spolupracujeme s dalšími divadly, která nejsou komerčního typu, a připravujeme i výchovné koncerty, které nemusí být ryze klasickou hudbou. Zároveň vychom měli během asi měsíce začít zkoušet první činohorerní inscenaci, a to Čechovy aktovky Medvěd a námluvy.

Podporuje vás město, anebo podporuje vás adekvátně?
Vzhledem k tomu. že jsme vznikli těsně před koncem loňského roku, a i že jsme o nějakou dotaci město požádali, nepředpokládáme, že jakékoli prostředky od města dostaneme. Má vize byla že dostaneme aspoň na propagační materiály, ale i tak mám strach, že k tomu nedojde. Pokud by podpora od města byla, rozhodně nepokryje provoz a náklady divadla. Svým způsbem riskujeme, ale věříme, že repertoár divadla a divadlo samotné si najde svoje abonenty, a ti přispějí na to, aby první rok fungování divadla byl zabezpečen. Zbytek jedeme ze svých vlastních prostředků, takže nemůžeme odpovědět, jestli nám někdo pomohl adekvátně nebo neadekvátně.

Třeba zmíněné Brno má Bolka Polívku, nebo Arnošta Goldflama. Má Olomouc také nějakou osobnost, na kterou by se chodilo?
Olomouc takovou personu nemá. Svým způsbem je to z pochopitelných důvodů, vzhledem k fungování profesionálního divadla jen jedné scény a to Moravského divadla se těžko vytáhne osobnost, která by byla jedinečná. Ještě nedávno to mohl být pan Řehák, pan Babka, nebo třeba pan Novák, ale momentálně tady nikdo není. Snad do budoucna mladí. Petr Kubes a mladí členové činohry jsou schopni dosáhnout nějakého okruhu fanoušků. Dnešní doba ale na regionech moc neumí osobnosti udělat. Takové, za kterými se jde. Brno, Praha a Ostrava jsou na tom jako centra lépe...

Celý text v tištěném Hanáckém Večerníku 23.2.2017