Velikonoční půst na náměstí: klobásy, punč a trdelníky

Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá čtyřicet dní kromě nedělí. Ne tak v Olomouci, kde se stačily zorganizovat velikonoční veselice ve znamení obžerství.

Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce. Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku.

To všechno ovšem neplatí na olomouckém Horním náměstí, kde velikonoční trhy nabízejí všechno to, co by až do Velikonoc mělo zůstat ve spížích. "Nechápu to. Jistě, jsme národ ateistů, a nemusíme tedy brát všechno doslova. Na druhou stranu, mnozí se tady pod przmatem islamistů ohánějí křesťanskými hodnotami a evropskou kulturou. Jakou? Vždyť žádnou nemáme," ptá se řečnicky a odpovídá si Olomoučan Pavel Skála. Sám se považuje za ateistu; avšak to, co nebízejí trhovci na náměstí, mu připadá přehnané. "Na Vánoce se snad stánky s punčem hodí. Na Velikonoce je to ale nevkusné," myslí si.

V postní době má člověk podle církve pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

-ms-