Lanýžové degustační menu

Z historie olomouckých čtvrtí: Holice

Z historie olomouckých čtvrtí: Holice

foto: Archiv

21. 12. 2019 - 15:00

Letos je tomu přesně 100 let, kdy vznikla Velká Olomouc. Toto přízvisko získalo historické město po sloučení s dvěma okolními městy a jedenácti vesnicemi v roce 1919. Právě tehdy získala Olomouc základ svého dnešního půdorysu. Z dřívějších měst a vesnic se staly městské čtvrti. Jejich dějiny jsou v porovnání s centrem Olomouce ohraničeným původními hradbami poněkud opomíjené, ale rozhodně stojí za pozornost. Vydejte s námi do historie olomouckých městských částí.

Díl 6.: Holice

Dnes je díky své rozloze největší olomouckou městskou částí. Ale když se v roce 1919 okolní sídla slučovala s Olomoucí, zůstala Holice trochu nečekaně bokem. Jako sebevědomá a velká česká vesnice s bohatým průmyslovým zázemím začlenění do Velké Olomouce odmítla a k městu se připojila až v roce 1974. 

Při pátrání po historii Holice se dozvídáme, že se zároveň jedná o vesnici notně starobylou. První prokazatelná zmínka o ní pochází z roku 1306. Najdeme ji v listině posledního přemyslovského krále Václava III., kterou vydal 2. července, tedy měsíc před svým zavražděním v Olomouci. Některé prameny za první zmínku považují listinu z roku 1275, v ní se ale hovoří pouze o lese Holice. Že už v té době existovala i stejnojmenná ves, se tak můžeme jenom domnívat. 

Už v těchto dobách se Holice nacházela jihovýchodně od Olomouce a tvořily ji dvě řady protilehlých gruntů v místě dnešní Návsi Svobody. Jejím rozsáhlým územím stále protéká stará mlýnská strouha, takzvaný Hamerský náhon. Ten vytéká u Bystrovan z řeky Bystřice, vede kolem jádra původní vsi a u Nových Sadů se vlévá do Moravy. 

Hamerský náhon sehrál důležitou roli v 16. století, kdy napájel několik rybníků, které u Holice vybudovaly. Ne však ten první a největší. Vzniknul už v roce 1462, napájela ho říčka Týnečka a jmenoval se Veliký rybník, později označovaný také jako Starý. Jeho vody zaplavily rozsáhlé území mezi Holicí a Grygovem. 

V průběhu 16. století pak přibylo kromě dvou mlýnů ještě dalších sedm rybníků. Dnes už nenajdeme v Holici žádný z nich, všechny byly vysušeny na přelomu 18. a 19. století. Z dob budování olomoucké pevnosti se ale zachovalo několik menších rybníčků v lokalitě zvaná Amerika. 

Po celou dobu Holice feudálně náležela městu Olomouci a spadala pod něj i v oblasti duchovní správy, takže její obyvatelé docházeli na bohoslužby do olomouckého kostela svatého Mořice. To se začalo měnit v roce 1714, kdy do Holice začal zajíždět kaplan, pro nějž nechali v roce 1747 postavit příbytek, takzvanou kaplanku. O rok později ve vesnici vznikla první škola. 

V roce 1843 se pak Holičtí dočkali vlastní farnosti, pod níž spadaly i Hodolany s osadou Rolsberk a Nový Svět. Za zmínku stojí, že se tak stalo poté, co v roce 1836 zničil katastrofální požár většinu vesnice. Kostelík stál na stejném místě, kde dnes najdeme současný kostel svatého Urbana. 

Důsledkem rozsáhlých reforem a změn ve společnosti bylo zrušení feudálního systému, čímž se pro Holici otevřela cesta k samostatnosti. Ta se završila v roce 1850, kdy se stala rozlohou největší obcí okresu Olomouc – venkov, počtem obyvatel (824) pak po Hněvotíně druhou největší. Zároveň se jednalo o vesnici prakticky ryze českou, ještě v roce 1900 v ní žilo jenom osm Němců. 

Po příchodu železnice, která k Olomouci dorazila ve směru od Přerova, a procházela mimo jiné i holickým katastrem, se podoba vesnice začala znovu měnit, tentokrát hlavně průmyslově. Na části vysušených rybníků vznikl v roce 1871 Rolnický akciový cukrovar, o dva roky později přibyla sladovna Moritze Fischera a v roce 1896 byl postaven Hanácký akciový pivovar.

Po vzniku Československa se přes svůj český a národnostně uvědomělý charakter odmítla jako jediná z oslovených obcí připojit do Velké Olomouce. Nutno říct, že si to mohla dovolit, nových podniků stále přibývalo, mezi nimi třeba Solné mlýny. To se nezměnilo ani po druhé světové válce, kdy byl v Holici zřízen šlechtitelský a semenářský podnik, závody MEZ, velkopekárna, masokombinát nebo mlékárenský závod Olma.  

K Olomouci se pak Holice vrátila 1. července 1974 a od té doby je její součástí jako městská část. V novém tisíciletí se její název dostal do celostátního povědomí i díky fotbalovému klubu, který vzniknul v roce 1932. V roce 2000 postoupil do druhé ligy, v níž působil jako 1. HFK Olomouc. V sezoně 2006/2007 bojoval až do posledního kola o postup do nejvyšší soutěže, nakonec skončil třetí. Aktuálně působí v divizi.

Z historie olomouckých čtvrtí

Bělidla
Černovír
Droždín
Hejčín
Hodolany

Další články