Už zase chytá Macík: Chceme být úspěšní

Brankář Matúš Macík se po sedmi měsících vrátil zase zpět do prvoligové sestavy SK Sigma Olomouc. Od loňského srpna laboroval se zraněním. Dlouho pauzu zakončil až s nástupem jara. Nejprve si dal poločas v přípravě béčka, pak za něj dvě druholigová utkání. A nakonec se před první letošní reprepauzou vrátil zpět do FORTUNA:LIGY, Hanákům pomohl k domácí výhře nad Mladou Boleslavi (2:0). „Máme za sebou vynikající zápasy, držíme šňůru bez prohry, body sbíráme. Věřím, že to tak půjde dál, všichni víme, kde chceme skončit. A myslím si, že kvalitu na to máme,“ řekl Matúš Macík.

Jak hodnotíte zápas s Boleslaví? Zase jste v první lize chytal po hodně dlouhé pauze?

Z mé strany je hodnocení jen pozitivní. Konečně jsem se po sedmi měsících dostal do brány. Velmi jsem si to užil. Jediné, co mě v tomto zápase zajímalo, bylo to, jak se tam budu cítit. Nějak moc jsem ani nepřemýšlel nad tím, jestli jedeme vyhrát, jak to dopadne. Byl jsem prostě velmi šťastný, že ten moment přišel a po tak dlouhé době jsem se do brány zase dostal. A hodně jsem si to užil.

Trenér hostů Pavel Hoftych vás chválil, říkal, že jste asi měl v rukách magnety a stahoval všechny centry. Jak jste se cítil?

Cítil jsem se výborně, řekl bych, že jsem vůbec nepůsobil nervózním dojmem. Šel jsem do zápasu s tím, že vím, co dokážu, vím, že ještě nemám něco dotrénované, takže vím, co mi ještě chybí. Což je rozehrávka. Ale co se týče centrů, tak tam to podle mě bylo stoprocentní, podle mě s přehledem. A byly tam i nějaké míče, co mi vypadly, ale potřebujete mít i kus toho štěstí. To jsem měl a chvála bohu to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Kouč Jílek prozradil, že pokud by se nezranil Tadeáš Stoppen, tak by v bráně zůstal a ještě byste nechytal. Kdy jste se dozvěděl, že půjdete do akce.

Bavili jsme se o tom ve středu ráno před zápasem. Přišel jsem na trénink s tím, že v neděli pojedu do Karviné s béčkem. Do toho přišel Tadeáš s tím, že má něco s rukou. A vypadalo to tak, že nejspíš nebude stoprocentně připravený. Pak ve čtvrtek už bylo jasné, že nebude fit, takže to už jsem stoprocentně věděl, že jdu do brány.

Můžete prozradit, co vám vlastně bylo?

Bylo to velmi složité. Natrhl jsem si zadní stehenní sval a prognózy byly, že za čtyři až šest týdnů budu zdravý. Ale postupem času se sval uzdravoval, ale pořád tam byly nějaké komplikace. Tak se to táhlo tři čtyři měsíce a nikdo mi nebyl schopen pomoci. Nakonec jsem se dostal k profesorovi Kolářovi do Prahy, který zjistil příčinu. Nastavil nějakou léčbu, plus naši doktoři a fyzioterapeuti odvedli fantastickou práci. Za to jsem jim velmi vděčný. Bylo to velmi těžké, trvalo to mnoho měsíců, byly i takové prognózy, že se nemusím uzdravit. Měl jsem problém s nervem, což je velmi specifické. Ale stane se. Chvála bohu, uběhlo sedm měsíců a jsem fit. Nemám žádné problémy a věřím tomu, že už to bude jen dobré.

Proč to trvalo tak dlouho? Čím bylo vaše zranění specifické?

To je těžká otázky. Byly dohady, co by to mohlo být, ale nikdo to neuměl objasnit. Pan Kolář na to potom přišel nějakým vyšetřením, odhalil ten problém. Pak nastavil nějakou léčbu a už to šlo dobře. Panu Kolářovi patří velké díky.

Omezoval vás ten problém i v normálním životě nebo to bylo cítit jen při zátěži?

V normálním ne. Vůbec. Bylo to jen při tréninku, když jsem nohu více zatížil, tak přišly komplikace, nemohl jsem podat stoprocentní výkon. Možná bych dokázal zápas nějak odehrát, ale nebylo by to tak, jak bych si představoval. Teď už to všechno přešlo. Měsíc trénuju naplno, bez omezení, už je to fajn.

Co se vám honilo hlavou, když se to zranění dlouho neléčilo?

Bylo to velmi špatné. To se přiznám. Není to vůbec jednoduché. Fotbal je věc, kterou dělám celý život, miluju ho a nic jiného dělat neumím. Člověk pak přemýšlí, co s tím, co dál. Musí nahlédnout i trošku hlouběji a věnovat se hlavě, trošku zocelit mysl, mentální stránku. Snažil jsem se i v tomto něco naučit. Na druhou stranu mi to i něco dalo. Strávil jsem hodně času s rodinou.

Ještě před duelem s Boleslaví jste odchytal dvě utkání za béčko.

Myslím si, že je to fajn, že tam byla nějaká minutáž. Zápasy za béčko jsou o tom, že si člověk jde vyzkoušet, jak na tom vůbec je. Ta utkání za béčko nebyla z mé strany vůbec dobrá, v tom posledním jsem měl snad dvacet nepřesných odkopů. Ale jdete tam s tím, že jdete vyzkoušet, jak na to jste. Abych věděl, jestli už jsem připravený. Nejdu za béčko hrát s tím, že je to pro mě životní zápas. Ale ano, je to fajn, ta utkání jsem odehrál, viděl jsem, že je to lepší a lepší a posune mě to zase dál.

Je návrat o to lepší, že jste zapsal čisté konto?

Ano, je to úžasné. Celkově jsme hráli velmi dobře, poctivě, to, co jsme chtěli. Dali jsme rychlý gól, kterým se prakticky celá hra změní, soupeři musí jít do něčeho jiného, než s čím přijel. To nám hrálo do karet. Máme za sebou vynikající zápasy, držíme šňůru bez prohry, body sbíráme. Věřím, že to tak půjde dál, všichni víme, kde chceme skončit. A myslím si, že kvalitu na to máme.

Před jarem o vás mluvil hezky trenér Jílek, říkal, že jste pro něj pořád top ligový gólman. Potěšilo vás to?

Bylo to pěkné. Vnímal jsem to, bylo to fajn. V tom těžkém období to byla věc, která vás nakopne a zase posune dál.

Sigma se drží v první šestce, kousek od čtvrtého místa. Jsou poháry velké lákadlo?

Ano. Každý tam chce být. Máme nějaké cíle, nějaké ambice. Myslím si, že tým na to máme, abychom byli tam, kde chceme být. Chceme být úspěšní.

Po sezóně vám končí smlouva. Dostal jste už nabídku na prodloužení?

Všechno je to ve stádiu řešení. Je to otázka, která zajímá hodně lidí, ale sedm měsíců jsem byl mimo. Jsem rád, že jsem zase zpět a uvidím, co bude dál. Fakt teď nevím. Před zraněním se o něčem mluvilo, byly nějaké nabídky, ale pak se to všechno stoplo, to dlouhodobé zranění všechno zastavilo. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Měl jste prý nabídku od Slovanu Bratislava.

To jsou všechno takové dohady. Něco tam proběhlo, nebudu lhát, ale pak přišlo zranění a bylo po komunikaci, ať už se mnou nebo s klubem. Prostě když se zraníte a dlouho nehrajete, tak to nejsou věci, které se řeší.