Čestmír Neoral: Našemu regionu pomůžu, jak budu umět

Myslím, že je nejvyšší čas věnovat se nápravám nedostatků a škod, které například ve zdravotnictví, ale i jinde dosahují kritické meze. To od operačního stolu nebo od přednáškového pultíku nelze. 

S tímto názorem nesouhlasím. Za prvé je dvoukomorový parlament tradicí v mnoha vyspělých státech. Za druhé je horní komora parlamentu nejen pojistkou demokratických principů, ale také institucí, kde můžete zákony nejen posuzovat, ale také navrhnout. Z pozice senátora můžete kromě rozhodování na schůzích senátu, odborné práce ve výborech a komisích také podpořit rozvoj a propagaci regionu, který zastupujete.

Za svou kariéru v aktivní medicíně jsem odoperoval na 15 000 pacientů a v současnosti se věnuju především mladé generaci lékařů. Učím studenty na fakultách v Ostravě a Olomouci, zkouším u státnic. Právě zpětná vazba od studentů a mladých lékařů je pro mě, a pro dosažení mých cílů, které jsem si vytyčil v senátu velkým přínosem. Jsem dnes emeritním přednostou chirurgické kliniky, post přednosty jsem již předal svému nástupci. Nacházím tak dostatek prostoru pro veřejnou službu, za kterou práci v senátu považuji.

Vzhledem k mé profesní minulosti je to logicky snaha navrhnout a prosadit řešení mnoha problémů, se kterými se současné zdravotnictví potýká. Dochází například k masívní generační výměně lékařů. Starší lékaři, jako jsou pediatři, praktičtí lékaři nebo zubaři přesluhují. Existuje scénář, podle kterého do roku 2027 odejdou stovky pediatrů do důchodu. Lékařské fakulty sice produkují takový počet mladých lékařů, který by je dokázal nahradit. Problémem je z části i to, že značná část z mladých lékařů (především ze Slovenska) se po ukončení studia medicíny v Česku se vrací do mateřské země, nebo odchází jinam do zahraničí. Podle mě je potřeba bezodkladně hledat a najít systémové řešení, jak zajistit dostatek praktických lékařů, stomatologů a dalších specialistů, a to zejména na venkově.  

Paliativní péče spočívá v přístupu zaměřeném na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci nebo blížící se smrti. Je to celospolečenské téma, období života, které si zaslouží tu největší péči.  Nutnost vidím v zařazení této problematiky do výuky zdravotnických školách a lékařských fakultách, v profesním zdokonalování zaměstnanců. V neposlední řadě samozřejmě také v systémové podpoře výstavby a zpřístupnění zařízení poskytující paliativní péči. Znám ve svém okolí projekty, které jdou tomuto trendu vstříc a zaslouží si uznání.

Podpořím například vše, co povede ke zlepšení infrastrukturní dostupnosti města i okolních obcí. Například absence tzv. východní tangenty dlouhodobě zatěžuje obyvatele Olomouce a dotčených obcí. Přitom jde o 7 kilometrů komunikace, na kterou čekáme 20 let. Stavba by měla začít v roce 2026 a dotkne se i frekventované silnice na Šternberk. Podle mých informací je způsob přemostění této komunikace navržen tak, aby byla zachována lipová alej vedoucí na Svatý Kopeček k bazilice Navštívení Panny Marie. Po vyřešení řady dalších komplikací se snad skutečně blíží doba, kdy Chválkovicemi již nebude projíždět neuvěřitelných 20 000 aut denně.

Pokud chcete cokoli prosadit, včetně zájmů regionu, za který jste zvolen, tak musíte spoustu lidí přesvědčit o své vizi a taky umět zatlačit. Naplnění mých priorit by prospělo jak našemu regionu, tak celé společnosti. Myslím, že jejich prosazení je o přesvědčování a nalezení spojenců v odborné, politické a společenské sféře. Já jsem připraven a docela se na to těším. Jsem olomoucký patriot, žil tady už můj děda, žijí tu mé děti a vnuci. Vděčně a s chutí našemu regionu pomůžu, jak budu umět.

 

Zadavetel: ODS / zpracovatel: ODS