Markéta Záleská: Ráda navazuji na tradice. Ať je Olomouc zase město květin.

Za zemědělskými výpěstky se v Olomouci chodí odjakživa na tržnici, ale osm let k tomu na Dolním a Horním náměstí pořádala farmářské trhy, které si získaly velkou oblibu. Nejen na ně jsme se teď v letním čase zeptali náměstkyně primátora Markéty Záleské.

Vy jste v Olomouci od roku 2011 pořádala osm let farmářské trhy? Jak vás to napadlo?

Jezdila jsem ve volných chvílích jako průvodkyně hlavně do Francie a do Itálie a, když to šlo, zakomponovala jsem do prohlídky i procházku po místním trhu. Mělo to atmosféru a bylo to autentické a živé. A taky jsem věděla, že v Olomouci se konávaly velké výroční trhy na Dolním náměstí, a prodávalo se samozřejmě i jinde. Takže jsem to brala jako návrat k tradici v době, kdy se farmářské trhy s rozmanitým sortimentem po republice rozbíhaly.

Splnilo to váš záměr? Jak to teď s odstupem hodnotíte?

Víte, já to mám nastavené tak, že když něco chci realizovat, tak do toho jdu. Když slyším, že něco nejde, s povytaženým obočím zbystřím. A trhy? Mělo to smysl. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, kteří jezdili pravidelně, bylo to takové rodinné. Byla jsem se podívat i u nich na farmách, v provozovnách, hodně jsem se dozvěděla. Trh je navíc místem setkávání, a to taky fungovalo a mě to těšilo.

Před dvěma lety rozjelo výstaviště Flora Selské trhy ve Smetanových sadech. Tam jste sehrála nějakou roli?

Hlavně mi udělalo radost, že se toho někdo chopil. Když jsem se před 4 lety stala náměstkyní primátora, marně jsem hledala, kdo by v pořádání trhů pokračoval. S paní ředitelkou Fuglíčkovou jsme se o tom párkrát bavily a ono se to propojilo. Takže jsem jim předala svoje know-how, kontakty, facebookovou stránku a oni se toho jako zkušení výstavníci zhostili s velkým nasazením. A prvotní umístění v parku mělo taky něco do sebe. Teď bývají na tržnici.

To se asi nabízelo, protože prostor tržnice, který byl dlouho pronajatý, nedávno Výstaviště Flora převzalo do správy. Lidé tam rádi chodí a určitě očekávají nějaké celkové zvelebení.

Flora má ten prostor teprve od jara. Běžné i ty Selské trhy se rozběhly a výrazný rukopis Flory je už patrný na vysazených záhonech a květinovém zákoutí, kde se dá posadit. To je první vlaštovka.

Připomeňme, že jste iniciátorkou letní květinové výzdoby v centru města. To byl dobrý nápad. Ohlasy na to jsou velmi příznivé.

Květiny jsou prvkem, který zpříjemňuje veřejný prostor a dotváří příznivý dojem z návštěvy města. Dá se s nimi pracovat, tvořit různé variace, vymýšlet tematické linky. Každý rok se objeví v jiné podobě. Baví mě se nad tím s kolegy zamýšlet. Už byla ozdobená Trojice, Arionova kašna, kašna Hygie, instalovali jsme barokní květinový koberec, rozkvetlé kruhy, green point u radnice, letos je to květinová symfonie, spojená s Mozartem. Na ni navazuje nově Květinová stezka, označená po trase symboly s kytkou, která propojuje vybrané památky s květinovým aranžmá s historickými parky. Květinový vzor mají druhým rokem i větrníky, zavěšené v ulici 28. října. Kytky mají být všude ve městě, k Olomouci prostě patří. Prozradím, že příští rok si Olomouc bude připomínat 400 let od vyhlášení svaté Pavlíny patronkou města a v této souvislosti už teď chystáme květinovou výzdobu ve městě ve větším rozsahu a opět v originálním pojetí.

Vraťme se ale k tržnici. Co dalšího se tam chystá?

Zkrášlování celého prostoru bude pokračovat. Za mě je unikátní svým umístěním kousek od centra, mezi dvěma historickými parky, a má plnit ještě funkci kulturně společenskou. Venkovní tržnici má doplnit kvalitní gastronomie, oddechové i zábavné prvky, zeleň, umělecká zóna a další.

Co samotná budova tržnice? Mnoho lidí vůbec neví, že historická cihlová stavba patří soukromníkovi, a ne městu.

Stav historické budovy tržnice nikoho netěší. Jestli má město zchátralý objekt od soukromníka případně odkoupit a spravit, chce důkladnou ekonomickou analýzu. Řeknu to teď tak, ta budova k trhové ploše neodmyslitelně patří. Jsou to spojené nádoby a je potřeba, aby do sebe kroky všech pomyslných aktérů zapadly. Prostor olomoucké tržnice má svou bohatou historii a musí mít taky svoji budoucnost. Jsem přesvědčená, že v tom se mnou bude souznít většina Olomoučanů a že to cítí stejně.