Zde může být vaše reklama.

Obviněný hejtman Rozbořil neuspěl, Ústavní soud mu stížnost zamítl

Obviněný hejtman Rozbořil neuspěl, Ústavní soud mu stížnost zamítl

24. 07. 2016 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Hejtman Olomouckého kraje Jří Rozbořil a dříve vysoce postavení policisté Karel Kadlec a Radek Petrůj jsou od podzimu trestně stíhaní v rozsáhlé kauze „Vidkun“. Podle informací z médií měl Rozbořil uplatit policisty výměnou za to, že se nebudou zabývat kauzou dotačního podvodu. Proti trestnímu stíhání se obvinění dříve bránili u Nejvyššího státního zástupce, když neuspěli, zkusili Ústavní soud. Ten počátkem července jejich stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Jako blesk z čistého nebe přišla vloni na podzim zpráva, že hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila obvinila Policie z korupce, konkrétně z trestného činu podplácení. Jiří Rozbořil však po léta budoval image čistého politika a podle všeho s ním i krajská ČSSD počítala jako se svým příštím kandidátem na hejtmana. Rozbořil veškerá obvinění popřel, tvrdil, že v kauze jde o „jednu větu u piva“ a na svou funkci odmítl rezignovat i přes výzvu premiéra Sobotky. Rozbořila se zastali krajští sociální demokraté.

Věc od začátku šetří kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dozorují státní zástupci olomouckého Vrchního státního zastupitelství, řízení tak bylo od začátku pod dohledem vrchního státního zástupce Ivo Ištvana.

Právě na postup státních zástupců si v minulosti Rozbořil stěžoval u Nejvyššího státního zástupce. Neuspěl. Zkusil tedy ústavní stížnost – s odvážným tvrzením, že probíhajícím trestním řízením dochází k zásahu do jeho základních práv. Tvrdí, že odposlech byl natočen v době, kdy proti němu nebylo vedeno žádné trestní řízení a že nebyl povolen soudcem, nýbrž jen státním zástupcem.

Stížnosti však zamítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatěné – na jeho zásah je zatím příliš brzy a k vážnému pochybení v řízení nedošlo. „V posuzované věci nedošlo k zjevnému excesu orgánů činných v trestním řízení a porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů, pro něž by měl Ústavní soud zasáhnout do dané věci již v této fázi řízení,“ napsal v odůvodnění předseda senátu David Uhlíř.

U Ústavního soudu neuspěl ani Karel Kadlec, bývalý náměstek krajského policejního ředitele. Podle něj se jedná ze strany Policie a státního zastupitelství o svévoli a hrozí mu neodvratná újma, byl již propuštěn ze služebního poměru.  Bývalý šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj si pro změnu postěžoval, že jeho trestní stíhání vychází jen z vlastních subjektivních úvah a dedukcí orgánů činných v trestním řízení.„Ústavní soud neshledal, že by napadené rozhodnutí policejního orgánu či zejména státního zástupce vykazovalo jakékoli znaky zjevné libovůle,“ uvedl k tomu soudce David Uhlíř.

Usnesení Ústavního soudu naleznete v plném znění zde.

 

KOMENTÁŘ HANÁCKÉHO VEČERNÍKU

Čtyři nejzajímavější části rozhodnutí ÚS

„Stěžovatel … především pak namítá, že trestní řízení je vedeno nepříslušnými orgány, a to jak policejním orgánem, tak dozorovým státním zastupitelstvím, tak i soudem. Základem těchto vad je podle něj usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 17. 7. 2014, kterým bylo podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu rozhodnuto o odnětí věci Generální inspekci bezpečnostních sborů a jejímu přikázání Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Druhý stěžovatel však upozorňuje, že v době vydání tohoto rozhodnutí o delegaci ještě vůbec neprobíhala ani počáteční fáze přípravného řízení, neboť záznam o zahájení úkonů trestního řízení byl sepsán až dne 23. 7. 2014, ačkoli takové rozhodnutí podle uvedeného ustanovení je vázáno právě až na přípravné řízení.“

Generální inspekce bezpečnostních sborů je známá tím, že v ní mají důležité slovo lidé, kteří jsou v kontaktu s Ivanem Langerem, jemně řečeno. Snaha neřešit případ tam, ale na elitním a fungujícím ÚOOZ se jeví jako zcela legitimní, jen kdyby si udělali trochu pořádek v termínech, lítá jim to.

 

V neposlední řadě stěžovatel upozorňuje, že ve věci je rovněž rozhodováno nepříslušným soudem, a to Okresním soudem v Ostravě.“

Starý známý recept Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Když je potřeba někoho dostat do vazby – neponechají nic náhodě a dají to na Okresní soud v Ostravě, který vždy rozhodne v neprospěch obviněných. Ať už se jedná o Nagyovou bydlící v Praze či Rozbořila bydlícího v Olomouci, rozhodoval zásadně soud v Ostravě. Příliš se jim nelze divit, například na Okresním soudě v Olomouci by případ mohla dostat třeba  paní soudkyně Mgr. Markéta Langerová, jejíž manžel v kauze v pozadí figuruje a která nemá příliš ve zvyku se vylučovat z podjatosti, jak prokázala v kauze řidiče Smetany, která nakreslil jejímu manželovi tykadla.

Nutno dodat, že k této praxi již nedochází, protože jí zamezil Ústavní soud letos na jaře.

 

„Konečně první stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybnil efektivnost opravného prostředku podávaného k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v daném případě, a to s poukazem na skutečnost, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno s předchozím souhlasem vrchního státního zastupitelství, tedy nižšího stupně stejné organizace.“

Kde na tomto právníci Rozbořila byli... To je jak kdyby prohráli soud a stěžovali si, že o odvolání má rozhodnout zase nějaký soud a ne třeba Probační a mediační služba nebo kdokoliv jiný. Přitom je zcela logické, že když chci napadnout rozhodnutí nějakého orgánu, napadnu ho u nejbližšího nadřízeného orgánu stejného typu. Když prohraji přestupkovou komisi na městském úřadě, taky se odvolám na krajský úřad a ne třeba k Okresnímu soudu v Ostravě, že.

 

„První stěžovatel dále poukazuje na určitou komunikační svobodu v České republice, respektive "komunikační svobodu v hospodě u piva" coby projev realizace soukromého života.“

Komunikační svoboda nabídnout úplatek. OK.

 

-jač-

Další články