
DON QUIJOTE A VÝSTŘIHOVÁ
Představení, které prodlužuje život – to se psalo na plakátech o komedii Don Quijote de la Ancha.…
foto: Archiv redakce
05. 04. 2020 - 09:00
Hlavní olomoucké nádraží. Tady to není ani tak o vzhledu, jako spíš o tom, že na tom místě prostě nechcete strávit víc času, než je třeba maximálně nutné. Nádraží jako takové, včetně nástupišť, které jsou pár let nové, je v pohodě. Jde o ten pocit.
Jasně, vnějšek budovy by si nějaký ten zásah dozajista zasloužil, podobně je tomu s dlažbou uvnitř nádražní budovy, ale zrovna moc pozitivních věcí se na hlavním olomouckém nádraží najít nedá. Můžeme začít u toho, že tam absolutně nefunguje ochranka.
To, že když čekáte na vlak a přijde za vámi v lepším případě jen lehce umolousaný bezdomovec, ať už vevnitř, nebo venku, je tou lepší možností. Může se totiž stát, že bude mít kalhoty proklatě nízko u pasu.
A bohužel, ochranka jako by je neviděla. Těžko říct, čím je to způsobeno, protože tito lidé jsou dost nepřehlédnutelní. Zvlášť, pokud čekáte na vlak a kousek od vás se s holou zadnicí hrabe bezdomovec v odpadkovém koši. Podobným problémem jsou pak lavičky na nástupištích pro tramvaje venku před nádražní budovou. Snad nikdy v životě jsem na nich neviděl sedět nikoho jiného, než bezdomovce. A to v různých stavech. Občas spali, občas tam pili. Už je to asi takový folklór olomouckého hlavní nádraží. Podle mě ale folklór, která by se měl zatrhnout.
Představení, které prodlužuje život – to se psalo na plakátech o komedii Don Quijote de la Ancha.…
Přiznám se, že v posledních měsících nebo spíš letech se nad touhle otázkou zamýšlím stále častěji.
„Až všechno rozkradem, nebudem pracovat, všechno si budeme navzájem pučovat. Ten pučí to a ten zas…
Olomouc se mění. A s ní i způsob, jakým její obyvatelé přistupují k veřejnému prostoru. Sociální…
V minulém týdnu v olomouckých médiích zarezonovala zpráva o tom, že se olomoucká radniční koalice…
Bizarní scény z tiskovky, která měla předcházet jednání o dohodě o využití ukrajinských nerostných…