GLOSA Jak se plave přes koleje

Nedolatelné kouzlo má i po šedesáti letech závěrečná scéna z Podskalského filmu Bílá paní. Kastelán v hereckém podání Vlastimila Brodského plave v řece Komonici za mohutného skandování davu „Ať žije nový most“ a udiveně replikuje: „Vždyť tady žádný most není!“ A jeho žena, sarkastická Vlasta Chramostová plavající mu po boku odsekne: „Drž hubu a plav!“

Myslím na tuto scénu, když někdy pozoruji cvrkot na „nelegálním“ přechodu kolejí mezi ulicemi Na trati a Václavkovou na pomezí městských čtvrtí Nová ulice a Hejčín. Z opozičních lavic jsme řešení této kauzy připomínkovali už v minulém volebním období a budeme v tom pokračovat, protože se nezměnilo vůbec nic.

Situace je v tomto místě krajně komplikovaná. Není vyjasněno vlastnictví pozemků, po kterých by mohl vést potenciální přechod. Bezpečnostní prvky takového přechodu nelze realizovat z důvodu velké vzdálenosti signalizačního zařízení od napojení na stávající systém drážního zvukového varovného systému, navíc tam vlak vyjíždí z mírné zatáčky a není dostatečná rozhledová vzdálenost. Variantu nadchodu brzdí představa trakčního vedení, jehož realizace je ovšem v nedohlednu. A varianta podchodu působila od počátku tak bizarně, že ji vážně nebral vůbec nikdo. Ve věci se osobně angažoval primátor, vyjádřily se k ní všechny myslitelné komise, úřady, odbory a kompetentní úředníci, proběhla petice místních, opakovaně jsme kauzu řešili na zastupitelstvu. Finální stav zůstal po celé této úřední šarádě nezměněn. Obklíčeni nařízeními, vyhláškami, normami, předpisy, příkazy a zákazy jsme zůstali pohodlně na oblíbené variantě „nejde to“ a šmytec.

Místní lid se zařídil po svém. Bývám svědkyní bizarních výjevů. Otec s dětmi přenášející přes koleje jízdní kola, babička s vnoučaty mávající na vláček, aby vzápětí překonali koleje a spokojeně pokračovali do města na zmrzlinu, maminka poponášející kočár a odrážedlo a sotva dvouleté děcko překonávající koleje po čtyřech jako překážku na dětském hřišti. V bahnitých dnech kterýsi dobrodinec obětoval pár placatých kamenů a dlaždic a na místě vznikl improvizovaný chodníček. Teď tam kvetou stromy, logická a příjemná zkratka přirozeně láká početné obyvatele, gymnaziální studenty, rodiny s dětmi, ba i skupinky mateřských školek, aby se tudy prokličkovali na cestě z Hejčína směrem k centru.

Nikomu kompetentnímu nelze upřít snahu zjistit, co by se s věcí dalo dělat. Faktem ale zůstává, že se nestalo nic. A tak místní „drží hubu a plavou“, jak umí. Jsou rádi, že mají zkratku v místě, kde odjakživa byla a život jde dál.

Andrea Hanáčková, zastupitelka za klub STAN a Zelení