GLOSA V pohodě, v pohodě, po kotníky ve vodě

Olomouc opět potvrzuje, že je městem, které se nebojí být o krok napřed. Zatímco jinde lidé ještě čekají, až se na stromcích objeví poslední listy, u nás se už bruslí. Vánoční trhy startují v době, kdy dozrávají poslední jablka, a ledová plocha na tržnici se otevřela už 4. listopadu – tedy v čase, kdy by se dalo spíš vyrazit na zmrzlinu než na led.

Kluziště na městské tržnici působí jako malý zázrak techniky. Brusle sviští, ozývá se dětský smích a kolem se line vůně svařeného vína. Když se setmí, odráží se v lesklém ledu světla ruského kola i nedaleká Šantovka. Atmosféra jako z pohlednice, jen ta zima chybí. Ale proč čekat na mráz, když ho umíme vyrobit sami?

Olomouc tak vstoupila do sezony s odvahou. Zatímco jinde ještě lidé hrabou listí, tady už se trénují piruety. Provozní doba by mohla nadchnout i ty největší bruslařské nadšence – od pondělí do čtvrtka do osmi večer, v pátek dokonce do deseti, a o víkendech už od rána. Vstup zdarma, půjčovna bruslí na místě a k tomu výhled na vánočně vyzdobené město.

Jen málokdo ale ví, že tahle ledová radost nevzniká z peněz města. Pořadatelé kluziště si vše zajišťují sami – a vyrobit led v době, kdy se teploty pohybují kolem patnácti stupňů, to už je skoro umění. Udržet ho při životě, když slunce svítí, to je výkon srovnatelný s kouzelnictvím. Za to jim patří uznání i dík.

O to větší škoda je, že 5. ledna, právě ve chvíli, kdy teploty konečně klesnou pod nulu a příroda by začala spolupracovat, se kluziště zavírá. Zatímco jinde teprve začínají opravdové zimní radovánky, u nás se balí mantinely a brusle jdou zpátky do skříně. Kdyby město přispělo alespoň symbolicky, mohlo by kluziště fungovat déle a radost z bruslení by nezmizela s první lednovou zimou.

Vedle kluziště se majestátně tyčí ruské kolo – místo, odkud je vidět celá tržnice jako na dlani. Z výšky se krásně pozoruje, jak se dole střídají bruslaři, jak se lidé zastavují u stánků s punčem nebo si dělají selfíčka. A až slunce zapadne nad Hanou, hurá domů čerstvě spadaným listím…

Letos přibude i novinka – malá vyhlídka ve věžičce u pódia. Protože jak známo, s dostatečným nadhledem se všechno zdá ještě krásnější. A Olomouc nadhled rozhodně má, i když se občas bruslí v době, kdy by většina lidí ještě vydržela sedět na zahrádce s kávou.

A pokud se na tržnici místo ledu objeví loužičky, nebude to žádná tragédie. Stačí pustit do reprobeden starý hit Hložka a Kotvalda a zpívat s nimi: „V pohodě, v pohodě, po kotníky ve vodě…“ Jen pozor, ať ten refrén nevezmou bruslaři doslova, ne každý má odvahu kombinovat piruetu s plaveckým tempem.

Ivo Vysoudil, publicista