Volby chceme vyhrát, říká za spOLečně Robert Runták

Založil nové hnutí, protože podle něj chyběli na olomouckém magistrátu kvalifikovaní lidé nezatížení politickou historií. Teď po půl roce činnosti hnutí spOLečně bilancuje: nejen on sám věří ve vítězství, ovšem i mnozí konkurenti přikládají novému hnutí velké šance na pozice v Radě města.

Když jsme se bavili letos na začátku jara, měl jste velké plány. Jak se vám je podařilo zrealizovat? Co se za tu dobu ve vašem životě změnilo?

Předpokládám, že narážíte na hnutí spOLečně, které jsme v březnu coby olomoučtí patrioti nezávislí na pokynech z Prahy založili. Hnutí se má čile k světu a jsem přesvědčen, že kráčí k velmi výraznému výsledku v nadcházejících komunálních volbách. Pokud by spOLečně volby vyhrálo, bylo by to úžasné. Věřím, že je to celkem reálné.

Zasloužilo by si takové nové hnutí volby hned vyhrát? A pokud ano, proč?

Asi jsem příliš zainteresovaný na to, abych vám mohl nezaujatě odpovědět. Samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že bychom si vyhrát zasloužili. Udělali jsme pro to strašně moc. Hnutí jsme založili jako obyčejní občané, nepolitici, kteří se dlouhodobě zajímají o veřejný život v Olomouci. Od našeho založení jsme v ulicích města v nepřetržitém kontaktu s občany. Navštívili jsme více než 150 míst v různých částech Olomouce a cítíme obrovskou podporu od Olomoučanů. Prakticky každý den se s nimi v rámci naší kontaktní kampaně potkáváme, uklízíme zanedbaná místa, zaléváme stromy, pořádáme pikniky, grilovačky nebo promítáme filmy na sídlištích. Vedeme kampaň takovým způsobem, který zaujal mnohé politické subjekty po celé republice, a ti nás následují. A máme skvělého lídra, vizionáře – Standu Fleka. To je naprosto neuvěřitelný člověk. Mladí lidé si ho už překřtili a říkají mu čaroděj. (smích)

Když už jste na to narazil, nedá mi to se nezeptat. Proč je lídrem kandidátky spOLečně Stanislav Flek a ne vy, když jste vznik hnutí inicioval?

Důvody jsou dva. Předně jsem přesvědčen, že Stanislav Flek má ve směru k řízení města a stanovení jeho vize lepší předpoklady, než mám já. Druhým důvodem je pak to, že s ohledem na velké množství svých dalších aktivit, které mám, nejsem zatím připraven v případě vítězství ve volbách naskočit do primátorské funkce. 

Říkáte, že trávíte hodně času v ulicích města s občany. Tím máte na mysli i sám sebe? Pokud ano, jací jsou podle vás Olomoučané?

Ano, mám na mysli i sám sebe. Stejně jako další členové hnutí, například Pavel Hekela nebo Milan Hebelka, jezdím minimálně čtyřikrát týdně na setkání s Olomoučany. Hledali jsme nové způsoby, jak lidi oslovit. Zaměřili jsme se na sídliště a okrajové čtvrti, začali jsme už v červnu. V posledních dnech jsem byl na setkání ve Chválkovicích, na Pavlovičkách, na Lazecké nebo na Kmochově ulici. Přirozeně jsem měl zpočátku obavy, jak nás lidé přijmou, že budou nepřístupní, posílat nás do háje, ale naprostý opak je pravdou. Na naše setkání chodí stovky lidí, třeba na poslední rodinný den na Nových Sadech přišlo více než 2500 návštěvníků. Olomoučané jsou mnohem přívětivější, přátelštější a komunikativnější, než jsem čekal. Je to pro mě neuvěřitelně pozitivní překvapení. Vlastně jsem si teprve teď Olomoučany skutečně zamiloval.

Na co si lidé stěžují, co jim ve městě chybí?

Nemyslím si, že by lidé byli nějak příliš nároční. Chtějí mít kvalitní chodníky, nerozbité zastávky, záchody v centru či v parku. Chtějí se cítit v našem městě bezpečně, chtějí pořádek a čistotu, kvalitní MHD, víc stromů a zeleně. Nelíbí se jim nepořádek v parku, nelíbí se jim situace v Riegrově ulici, kde je sociální ubytovna, rozčilují je agresivní bezdomovci u nádraží. Samozřejmě většina Olomoučanů má problémy s parkováním, zejména pak na sídlištích. Obecně platí, že obyvatelé našeho města nepotřebují, abychom jim příliš organizovali život, říkali jak a kudy mají chodit či jezdit do práce nebo za zábavou. Umí se rozhodovat sami podle zásad selského rozumu.

A jaká existují řešení problémů, které jste vyjmenoval?

Něco se dá vyřešit rychle, něco je na delší dobu. Bydlím u Bezručových sadů. Vždy celý víkend musím koukat na to, jaký je binec kolem laviček. Poházené lahve a tak. Prostě po léta není nikdo schopen zajistit, aby se v parku uklízelo i o víkendu. To přece nemůže být takový problém. Druhá věc pak je, že v parku má být městská policie a musí tam pořádek udržet, když už to těm mladým lidem nedokázali do hlav dostat rodiče, že když něco dopiju, tak flašku nehodím za sebe, ale do koše, které jsou tam rozmístěné co dvacet metrů.

Zmínil jste městskou policii. Jak hodnotíte její činnost v Olomouci?

Nedokážu v tomto okamžiku říct, jestli je městská policie personálně dostatečně vybavená nebo ne. Těmito tématy se u nás zabývá spíše advokát Pavel Fryšák. V každém případě, a to je taky evergreen, musí příslušníci už konečně výrazně omezit nasazování botiček a místo toho jít zajišťovat pořádek a bezpečí obyvatel města. Nejen kolem radnice, ale všude po městě. A ne jen v autech, ale zejména pěšky a třeba na kolech.

Řekněme, že úklid parku se dá vyřešit relativně rychle. S parkováním už to bude asi složitější, že?

Problematiku parkování dnes musí řešit všechna města. Naše sídliště nebyla projektována na takový počet aut. Nějaká místa se získala v minulosti přestavbou starých dětských hřišť. Bude potřeba postavit parkovací domy, kdy my preferujeme i vzhledem k velkému zadlužení města tzv. lehké parkovací domy, které jsou výrazně levnější. Nová parkovací místa slibují postupně přijímané strategické plány. Musíme si dát ale pozor na to, aby nám ze sídliště nevznikla jedna velká parkovací plocha. V takovém prostředí by asi nikdo žít nechtěl. To se týká například Nových Sadů a Povelu. Upřímně si myslím, že bude nezbytné změnit i nějaké dlouhodobé návyky občanů v dopravě.

Když už je řeč o zadlužení města, jaký je váš názor na tuto otázku? A jak rychle by se měl dluh podle vás snižovat?

Podívejte, dluh zhruba dvě miliardy korun je alarmující věc. Pokud by se město zadlužilo na zásadních projektech typu nového tramvajového depa, které nutně potřebujeme, nebo protažení tramvaje do nemocnice, dalo by se to akceptovat. Pokud však dlouhodobě zatěžují rozpočet města tak nevýhodné akce jako jsou třeba aquapark nebo Namiro, je to strašné. My se rázně vymezujeme proti pokračování takových praktik, když říkáme, že klientelismus už dál akceptovat nebudeme. Lidé si často neuvědomují drtivý dopad takto nehospodárného jednání a bohužel ani nevidí, že za projekty, které budou drancovat městský rozpočet ještě mnoho let, stojí konkrétní lidé zejména z ČSSD a ODS. Především tyto strany tu po dlouhá leta vládly. Město musí už konečně začít jednat v zájmu svých obyvatel a ne v zájmu několik málo vlivných podnikatelů.

Konkurenční hnutí ProOlomouc přichází s vizí Olomouce jako moravského Oxfordu? Co si o tom myslíte?

Předně si myslím, že Olomouc nemá být ani Oxfordem ani Tallinnem ani Lublaní. Olomouc je prostě jedinečné, krásné moravské město s úžasnou atmosférou a musí proto zůstat Olomoucí. Tím však neříkám, že v jiných městech není možno najít inspiraci ke zkvalitnění života u nás. Všechna města, která jsem uvedl, jsou příkladem vynikajících nových přístupů a vysoké kvality života pro své obyvatele. To stejné platí třeba o Vídni.

V čem by se Olomouc mohla inspirovat Vídní? V Olomouci žije sto tisíc lidí, ve Vídni dva miliony.

Vídeň je často jmenována jako město s nejvyšší kvalitou života na světě. Do Vídně často jezdím a rovněž o tomto městě hodně čtu. Vedení města opravdu poctivě naslouchá svým občanům a přihlíží k tomu, co si lidé ve městě přejí mít. Zajímavé je i to, že město Vídeň drží ve vlastnictví cca 30 % všech nájemních bytů, čímž už docela výrazně dokáže ovlivňovat cenu nájmů ve městě. Ty jsou tam proto přijatelné. Město Olomouc kdysi vlastnilo téměř čtyřicet tisíc bytů, dnes jich má tisíc osmset. To je strašně málo. I proto jsou nájmy v Olomouci hodně drahé.

Co je podle vás největším olomouckým klenotem, na kterém by město mělo v budoucnu stavět?

Pro mě jsou to především historické centrum města s neopakovatelnou atmosférou, parky a Flora Olomouc, ZOO na Kopečku a samozřejmě univerzita. Bohužel ale Flora nebo ZOO jsou dlouhodobě podfinancované, což už asi všem konečně došlo. Výstavy na Floře jsou dnes jen karikaturou slavné minulosti a i zoologická zahrada začala výrazně zaostávat za konkurenčními zahradami u nás. Zde nás čeká obrovský kus práce, abychom historický dluh alespoň začali dohánět.

A co dlouhodobě omílaný vztah města a univerzity?

Jsou to jakoby dva oddělené světy, které je třeba propojit. Proto třeba chceme zřídit funkci náměstka primátora, který bude mít na starosti vztahy s univerzitou. Na té dnes pracují mnozí opravdu vynikající světoví odborníci. Je třeba využít jejich potenciálu. A taky bychom byli rádi, kdyby město dávalo jasný signál směrem ke kvalitním absolventům, že je tu chce udržet. Já jsem nikdy nic takového od města nezaznamenal.

Vaší ambicí je mimo jiné do deseti let zvýšit počet obyvatel města na 105 000. Proč? Co od toho očekáváte?

Předně je třeba říct, že jde o lidi, kteří už ve městě dávno žijí, jen tu nemají nahlášený trvalý pobyt. Pokud je namotivujeme k tomu, aby se do města nahlásili, znamená to mimo jiné minimálně o 60 milionů ročně navíc ze státního rozpočtu. A to nejsou pro město vůbec zanedbatelné peníze. Abychom toho dosáhli, chce to dlouhodobou strategii, kterou budeme nepřihlášené obyvatele motivovat. Už jsem zmínil například dostupné bydlení, dalším z opatření, kterým chceme lidi motivovat, je i zrušení poplatku za svoz odpadu, který dnes činí 660 korun ročně. Ten bychom rádi zrušili a Olomoučanům tak dali benefit, který zavedlo v Česku už více než deset jiných měst.

Zrušení poplatku za popelnice je často diskutovanou otázkou, kterou spOLečně v Olomouci otevřelo. Mnozí vás za tento návrh kritizují. Říkají, že povede k neekologickému chování občanů.

Je pravda, že hnutí spOLečně se podařilo nastolit několik témat, která mezi lidmi silně rezonovala. Kromě poplatku za odpad to byla zejména otázka stromů ve městě a naší následné petice, kterou zatím podepsalo zhruba sedm tisíc lidí, což je neuvěřitelné číslo. Mám za to, že nikomu dalšímu se nepodařilo nastolovat agendu tak jako spOLečně.  

A co tedy to zrušení poplatku za popelnice?

Z kampaní v jiných městech vidíme, že benefit zrušení poplatků za odpad je v letošních volbách trend. Poplatky zrušilo v minulosti 10 českých měst. A funguje to, jen je potřeba v rozpočtu vytvořit úspory, které to umožní. Svozy odpadů stojí město 85 milionů korun, na poplatcích vybírá 55 milionů. My jsme našli úspory nebo nové příjmy v hodnotě celkem 126 milionů korun ročně. Zrušení poplatku určitě nepovede k tomu, že lidé přestanou třídit dopad, to je nesmysl a základní nepochopení. Vztah mezi existencí poplatku, jeho výší a tříděním odpadu neexistuje. A pokud čtyřčlenná rodina na poplatku ušetří přes dva tisíce korun ročně, může to být pro mnohé jeden z faktorů, který posílí jejich vztah k městu.  

Závěrečná otázka. Jak očekáváte, že se bude vyvíjet Olomouc po volbách?

Jsem pevně přesvědčený, že v letošních volbách dojde po mnoha dlouhých letech na radnici k zásadní personální a myšlenkové obměně. Je to historická šance. Nejde jen o naše hnutí spOLečně, které, jak jsem přesvědčený, by mělo sehrát velmi výraznou roli, ale jsou tu i další strany, anebo alespoň jednotlivci v nich, kteří už patří generačně jinam, viděli něco ve světě a chápou, jak se dá město moderně řídit. Víme, že je třeba otevřít radnici občanům, naslouchat jim a bavit se s nimi jako s rovnocennými partnery. Víme, že město musí mít svoji vizi, dlouhodobou koncepci a ne řešit věci ad hoc, jak se co vyvrbí. To šlo možná v minulosti, dnes už však mají občané právo očekávat a vyžadovat od svých volených zástupců výrazně více. A to by měli jasně ukázat i v nadcházejících volbách.

-vb-